You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Úvodní psychoanalytické interview je možnost, kdy můžeme aplikovat psychoanalytickou techniku při prvním setkání s pacientem, uvažujeme-li o indikaci k psychoanalytické psychoterapii.
Psychoanalytická literatura přichází s diskusemi o technice úvodního psychoanalytického interview prakticky až na přelomu 50. a 60. let, ačkoliv vlivy psychodynamického myšlení se projevovaly již ve 30.letech a posilovaly důraz na vztahový aspekt interview a na motivaci pacienta k léčbě.
Významný posun přináší Balintův pohled na interakci mezi pacientem a terapeutem, která se stává klíčem k porozumění nevědomým konfliktům pacienta /Balint, 1961/. Psychoanalytici do té doby nevěnovali pozornost tomu, že nevědomá fantazie a její manifestace v přenosu a protipřenosu, se realizuje již v prvních okamžicích setkání pacienta a terapeuta. Vědomé očekávání i nevědomé fantazie a přání hrají důležitou roli i dlouho před tím, než se první interview uskuteční. V psychoanalytickém interview přenechává analytik iniciativu pacientovi. Interview běží v intencích pacienta a vědomé a nevědomé aspekty vztahového uspořádání vytvářejí pole pro odehrání pacientovy nevědomé fantazie. Zde se významně uplatňuje analytikova naslouchací funkce. Schlesinger /1994/ se např. zabýval tím, jak informace, které pacient produkuje, vstupují do analytikovy mysli. Tyto informace přicházejí ze tří zdrojů: jednak jsou to vědomosti - faktické informace, dále smyslové vjemy - to, co analytik vidí a slyší při kontaktu s pacientem a třetím zdrojem jsou afektivní a somatické reakce analytika na pacientovo vědomé a nevědomé očekávání. Nasloucháme tedy jednak tomu, co pacient říká, ale i tomu, jakým způsobem to sděluje. Jedním uchem nasloucháme pacientovu příběhu a třídíme důležitá fakta, druhým uchem nasloucháme více intuitivně a zachycujeme tak i to, co zůstalo pacientem nevyřčeno. Situace prvního kontaktu mezi pacientem a terapeutem je na obou stranách ovlivněna iniciální úzkostí. Tato úzkost se pro pacienta stává hybnou silou k s