Proměny puberty a adolescence

Určitý zvláštní stav neklidu, vyvěrající ze sexuálního rozvoje a fyziologických pubertálních změn vede k psychologickému duševnímu stavu, který nazýváme adolescencí. Abychom tomuto stavu porozuměli, musíme si připomenout scény z raného dětství. Myslím tím zejména pohled na primární scénu a k ní přináležející fantazie a úzkosti, které mají kojenci a malé děti ve vztahu k pochopení sexuality rodičů a posléze své vlastní. Chci se odvolat na Freudův revoluční výklad teorie infantilní sexuality ve Třech pojednáních k teorii sexuality . Od těch dob víme, že duševní práce na sexuálních konfliktech v pubertě a adolescenci je, máme-li citovat Freuda z jiného kontextu, novým vydáním starých konfliktů. Od doby Freudových raných prací o infantilní sexualitě jsme se dozvěděli mnoho dalšího o vývoji v kojeneckém věku a v dětství přímým pozorováním a z klinických prací dětských psychoterapeutů, kteří jsou vycvičeni v psychoanalýze dětí. Pozorování kojenců jako ústřední součást tohoto výcviku původně zavedla Esther Bick na Tavistocké klinice a následně bylo toto pozorování zavedeno do všech psychoanalytických výcviků pro dospělé ve Velké Británii a mnoha jiných částech světa. Nyní tvoří jednu z ústředních standardizovaných součástí výcviku v psychoanalytické psychoterapii v EFPP. Skrze pozorování a klinickou praxi víme, a můžeme pozorovat na místě, že kojenci a malé děti jsou sexuální bytosti. Pozorovali jsme a zabývali jsme se jejich polymorfními perverzními dispozicemi, emoční labilitou, vášnivými projevy lásky a nenávisti, oidipskými tužbami a zklamáními.

Předpokládáme, že asi v pěti letech, spolu s vyřešením oidipského konfliktu, ustoupí naléhavost a vášnivost kojeneckého věku a raného dětství latenci. Jak poznamenalo mnoho psychoanalytických pozorovatelů, není pravdou, že v tomto období sexualita chybí, ale spíše není nejpřednějším aspektem období latence. Chlapci se začnou zajímat o to, jak se vyznat ve světě, o hry, fotbal a vesmírné rakety, což jsou sublimované formy sexuali