You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Po politickém převratu v r. 1989 se uskutečnily v zemích bývalého tzv. východního bloku rychlé změny hospodářského a sociálního systému. Tyto změny bývají příčinou závažných adaptačních problémů, nebot psychická struktura lidí se mění podstatně pomaleji. Reakce na nové politické a sociální poměry sahají od idealizací nově nabytých svobod až k masivním zklamáním, nejistotám, pocitům bezmocnosti a k psychickým a psychosomatickým onemocněním.
V r. 1996 jsme, s podporou nadace Volkswagen-Stiftung, začali společně s kolegy z Prahy, Halle, Lipska a Frankfurtu nad Mohanem2 výzkum, v němž jsme si kladli otázku, zda totalitní společnosti specifickým způsobem formují utváření psychických struktur individua. (Kerz-Rühling, Plänkers a Fischer 1999). Nejedná se o reprezentativní studii, nýbrž o kvalitativní zkoumání jednotlivých případů, učitelů ze dvou velkých měst v bývalé NDR a v České republice z hlediska psychických mechanismů přizpůsobení a odporu.