You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
V poslední době mne neobyčejně zaujaly dvě publikace: Hledání a objevování od Patrika Casementa a Freud a po Freudovi. Autoři této pozoruhodné knihy si kladou za cíl seznámit čtenáře, který není profesionálem, s vývojem psychoanalytického myšlení. Oba autoři jsou výcvikoví analytici, supervizoři a lektoři na významných psychoanalytických institutech v New Yorku. Jejich největší předností je schopnost jasně a velmi srozumitelně propojovat často komplikovanou teorii s terapeutickou praxí a objasňovat různé teoretické přístupy na krátkých kazuistických příkladech. Na rozdíl od jiných podobných publikací, tato práce není jen suchopárným popisem řady psychoanalytických teorií seřazených na časové ose, ale je provázena snahou podat racionálně, proč byly některé názory opouštěny, přepracovány nebo přijaty nové. Asi na dvou stech stranách podávají přehled všech hlavních psychoanalytických teorií, které významně ovlivnily současné psychoanalytiky. Dočteme se tu o klasické freudovské tradici, egopsychologii, H. S. Sullivanovi a interpersonálním pojetí, kleiniánské analýze, britské škole objektních vztahů, ale též o řadě u nás mnohem méně známých autorů - např. R. Schaferovi, J. Lacanovi a dalších. Velmi zajímavé jsou i dvě kratší kapitoly na konci knihy. V kapitole “Spory