Uplatnění skupinové analýzy

(PŘÍSPĚVEK PŘEDNESENÝ 21. DUBNA 2001 V PRAZE NA 1. KONFERENCI O SKUPINOVÉ ANALÝZE)

V tomto příspěvku chci ukázat, že metoda skupinové analýzy se stala nenahraditelnou jak v terapeutických situacích, tak i v neterapeutickém kontextu.

S agováním (acting out) a odehráváním (enactment) se často setkávám také u individuálnich pacientů, s nimiž přicházím do styku při své praxi. těmto pacientům skupinově analytický přístup pomáhá, aby se vhodně vyrovnali s mnoha obtížnými situacemi, které si vytvořili, aniž se přitom analytik musí uchýlit k tomu, aby pacienta zahltil interpretacemi.

Pro skupinově analytickou teorii je typické, že odráží vliv institucionálních či sociálních rámcových podmínek na vývoj skupin.

Nebo také jinak řečeno, skupinová analýza je jedinou metodou, která konzistentně reflektuje stránku subjektu ve společnosti, a přitom zároveň reflektuje společnost ve vztahu k subjektu. Bere v úvahu vzájemné vztahy mezi „postavou a pozadím”, mezi „figurou a pozadím”.

Když hovořím o „reflektování”, mám na mysli dva významy tohoto slova: jednak odraz, zrcadlení (mirroring), a jednak pochopení smyslu toho, co pozorujeme, a nabytí zkušenosti pomocí reflexe, zamyšlení.

Žádný z těchto procesů není rigidní, nebot se všemožně navzájem ovlivňují.

Skupinovou analýzu lze uplatnit v následujících oblastech:

• v nejrůznějších sférách při vzdělávání dospělých;