You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
KATEDRA BEHAVIORÁLNÍCH VĚD, UNIVERZITA V UNKÖPINGU PSYCHOTERAPEUTICKÝ INSTITUT PŘI MAGISTRÁTU MĚSTA STOCKHOLMU
PŘEHLED ZÁVĚRŮ STOPPP (STOCKHOLM OUTCOME OF PSYCHOANALYSIS AND PSYCHOTHERAPY PROJECT - STOCKHOLMSKÝ PROJEKT PRO POSOUZENÍ VÝSLEDKŮ PSYCHOANALÝZY A PSYCHOTERAPIE)1
V tomto článku uvádíme hlavní závěry plošné studie subvencované psychoanalýzy a dlouhodobé psychoterapie. V průběhu tří let jsme prostřednictvím osobních rozhovorů, dotazníků a oficiálních statistik sledovali přes 400 lidí v různých fázích léčby - před subvencovanou psychoanalýzou či dlouhodobou terapií, v průběhu léčby a po jejím ukončení. Z naší analýzy vyplynulo, že čím déle se pacienti léčili, tím více se podle sebehodnocení symptomové zátěže a morálky zlepšil jejich stav, což bylo obzvláště patrné u psychoanalytických pacientů. U žádné skupiny však nedošlo k valnému zlepšení v sebehodnocení sociálních vztahů. Rozdíly ve výsledcích u pacientů, doporučených na psychoanalýzu, a u těch, kterým byla doporučena dlouhodobá psychoterapie, lze částečně zdůvodnit faktory dávkování léčby (délka trvání léčby spolu s četností sesí). Také se ukázalo, že pacientovy výsledky souvisejí, byt' poněkud komplikovaně, s názory a ideály, které terapeuti a psychoanalytici zastávají ohledně cílů a prostředků psychoterapie. Značnou část výsledných rozdílů mezi psychoanalytickými a psychoterapeutickými pacienty lze přisuzovat skutečnosti, že velká skupina terapeutů se přikláněla k ortodoxním psychoanalytickým názorům, jež se v psychoterapeutické praxi - nikoli však při psychoanalýze - projevily jako kontraproduktivní. Tento efekt mohl nastat vinou nevhodného přenesení psychoanalytického přístupu do psychoterapeutické praxe, což může být obzvláště markantní, když terapeutův přístup není podložen patřičným psychoanalytickým výcvikem.
Na mezinárodním poli se psychoanalýza v současné době stala terčem různých výpadů. K hlavním argumentům patří skutečnost, že neexistuje žádná práce, která by vyhovujícím způsobem dokládala příz