Haydée Faimberg: Narcistický rodič a střet generací  Nakladatelství Jiřího Kocourka, Praha, 2001, překlad Barbora Mahlerová, s.  130

Vydání souboru šesti esejů francouzské psychoanalytičky Haydée Faimberg je pozoruhodným edičním počinem nakladatelství Jiřího Kocourka. Autorčin způsob myšlení lze považovat za krásný příklad „psychoanalytické kultury“, která přitom není uzavřena vlivným myšlenkovým proudům současnosti, především konstruktivistickým a narativním. Ačkoliv z textu vyzařuje hluboká znalost nejnovějších psychoanalytických teorií, Dr. Faimberg vychází (zřejmě zcela záměrně) z několika klasických prací Freudových, především ze statí „K zavedení narcismu“ a „Pudy a osudy pudů“ z let 1914 a 1915. Na Freudovy geniální postřehy elegantně navazuje vlastními úvahami.

Ačkoliv je knížečka poměrně útlá, četla jsem ji pozorně a dlouho. Text je totiž navzdory stylistické prostotě a čistotě tak promyšlený a hluboký, že jsem se mnohdy musela k jednomu odstavci, ba i k jediné větě několikrát vracet. Ve většině esejů (s výjimkou posledního, věnovaného psychickým následkům nacismu) autorka rozvíjí svou ústřední úvahu o způsobech, kterými narcistický rodič „reguluje“ své děti, což mu pomáhá zvládat své vlastní mentální dění. Podle Dr. Faimberg při tom používá dvě funkce, a to přivlastňovací a vměšovact. Funkce přivlastňovací se projevuje tím, že se rodič ztotožňuje se vším, co na dítěti pokládá za pozitivní. Při vměšování do dítěte naopak aktivně „vylučuje vše“, co sám na sobě zavrhuje. Dítě se tak stává nositelem negativní identity svých rodičů. U narcistického jedince se Ovidiovo Nenávidím a miluji a Descartesovo Myslím, tedy jsem mění na Miluji (sebe), tedy jsem, nenávidím, tedy jsi.

Ačkoliv mě jako terapeutku i jako rodiče velmi oslovil autorčin rozbor mentálního fungování narcistické osobnosti, přímo objevná pro mě byla esej „Návrat k mýtu o Oidipovi“. Vždy jsem měla neurčitý pocit, že ve Freudově rozboru Oidipova příběhu něco chybí, že je tam něco „zamlčeno“, konkrétně to, co bylo zamlčeno samotnému tragickému hrdinovi - totiž tajemství jeho původu. Spokojila jsem se však s tím, že Freud za povrchním