You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Dovolte mi v úvodu upozornit, že uvozovky kolem “vyděračský” jsou zhuštěným poukazem k jádru sdělení, totiž k nejistotě, jak to vlastně je. Představme si typickou matku (nebo přesněji, její imago v podání analyzanda) našich pacientů z daných okruhů: není si jista, co může svému dítěti dát. V zásadě a původně si není jistá, zda může být pro někoho k dispozici. Původně tedy své matce. Snaží se alespoň, a to ze všech sil být spravedlivá, být užitečná. Namáhá ji to. Frustruje ji to. To ji vede k obviňování sebe i druhých. Vztahuje se ke svému dítěti jako k naplnění ideálu sebe, a to zcela a výhradně. Tím je drama budoucího života jejího “nadaného” dítěte spolehlivě předznamenáno.
Představuji si to tak, že existují dvě matrice vztahovosti: vztahy k celým objektům - nezávislým živým bytostem, anebo vztahy pomocné, předběžné, částečné, funkcionální. D. Stern nám připomíná, že tyto parciální vztahy jsou v zásadě reparační! To znamená, že objektní vztahovost je tu v nějaké zárodečné formě dříve než dojde k jejímu zhroucení a k výstavbě náhradních matricí (selfobjektů u Blanckových), byt’ velmi raných.Rád tomu vzhledem ke své zkušenosti věřím.
D. Stern se snaží doložit, že sebepocit'ování (výsledek subjektivního prožívání sebe) u kojence rozhodně existuje již v preverbálním období a že předchází vědomí Sebe a řeč. Patří sem např. pocit'ování vlastní “původnosti”, tělesné soudržnosti a časové kontinuity. Sebereflexe a řeč působí v pozdější době na tyto preverbální, existenciální pocity čímž je umožňuje nejen zachytit, ale proměnit je v novou zkušenost. Sebepocit'ování je fenomén, který nás v nějaké formě doprovází od narození po smrt.
Iniciální sebepocit'ování je pro Sterna jednoduchým (ne-sebereflexivním) pozorováním, bezprostředním “zde a nyní”. “Já”, které je pocit'ováno na této úrovni, je základním vzorcem pozorování - základní organizační formou toho, co později označujeme jako “Self”. Vědomí sebe sama jako původce a pána vlastního konání je současně základní sociální kompet