Psychoterapie - odkud až kam?

Když se započíná psychoterapeutický vztah, domlouváme se na podmínkách, pravidlech, rolích, hranicích, rámci… při psychoterapii individuální i skupinové. Tato dohoda sama už je počátkem terapie, už samo uvědomění oněch předpokladů - nebot' jejich nepřítomnost či zmatení často patologii provází.

Připomenu pravidla pro terapii skupinovou, tak jak jsem si jejich obecně přijímanou podobu zformulovala.

PRAVIDLA

Zdrženlivost: při skupině nejíme, nepijeme, nekouříme, pokud možno neodbíháme.

Hranice: skupinový děj se odehrává v prostoru, který se nemění a který je vymezen kruhem (křesel/židlí); skupinový děj trvá pouze ve vymezeném a opakovaném čase, jehož hranice jsou dodržovány. Členové se scházejí pravidelně a pouze na skupině.

Nástroj: dění ve skupině a její život se odehrává skrze volný nestrukturovaný skupinový dialog (obdoba volných asociací při terapii individuální), do něhož vstupuje i terapeut svými interpretacemi. Členové skupiny své emoce neuvolnují v tělesných interakcích (údery, polibky), emoce jsou zvědomovány a verbalizovány.

Intimita: každý člen skupiny má právo zachovat si své osobní tajemství, tj. odmítnout nějaké své osobní sdělení.

Integrita: každý člen skupiny se vyjadřuje pravdivě jak nejlépe umí.

Důvěrnost: všecka sdělení, všecky informace ze skupiny pocházející, se považují za skupinové tajemství, nesdělují se žádné osobě mimo skupinu.

(Z těchto pravidel základních se odvíjí zvyklost provozní, totiž obyčej „tří skupin“: vstupující člen má tři setkání na to, aby trochu porozuměl, co ho může čekat a zda se toho odváží, skupina současně zvažuje možnost spolupráce s adeptem. Při třetí skupině se pak učiní společné rozhodnutí. Obdobně: jestliže člen skupiny odchází, tři jeho poslední skupiny ukončujeme neukončené záležitosti a loučíme se.)

Všecka pravidla odvozujeme ze základu a tím je smysl, totiž obnovení a upevnění duševního zdraví jedince, klienta, člena skupiny.