You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Přestože se psychoanalytická teorie /i technika/ neustále vyvíjí, ve skutečnosti naše odborná veřejnost stále postrádá základní informace o současné psychoanalýze a psychoanalytické psychoterapii. A to bazální informace, které jsou v jiných zemích přístupné studentům v rámci jejich pregraduálního vzdělávání. V následujícím textu nabízím skicu o vývoji a bohatosti užívaných teorií psychoanalytické skupinové terapie, především v anglicky mluvících zemích.
Globální změny ve světě i rozsáhlé změny v kultuře a ve vědě, které nastaly v posledních desetiletích, ovlivnily intelektuální život 20.století. Tyto změny mají velký vliv také na teorii a praxi skupinové psychoterapie; tohoto vlivu si však nemusíme být vždy plně vědomi. Jindy jsme těmito změnami plně konfrontováni např. ve svých soukromých praxích.
Objektivní a pokroková věda je spojována s tím, co někteří autoři nazvali „modernost“ /Rosenau, 1992/. Kořeny tohoto deterministického přesvědčení se vynořily v plné síle v období 19.st. a jsou spojeny s takovými filozofy a vědci jako Newton, Descartes a Spinoza. Tvrdili, že přirozený svět je koherentní, kauzálně interaktivní a vnitřně logický. Známá je jejich představa světa jako hodinového stroje pracujícího podle předem daných obecně platných zákonů, které může vnější pozorovatel odhalit. Teorie takového objektivního vědce je vnitřně konzistentní, každá uvnitř svého příslušného „pojednání univerza“. Tento model vědy může být analogicky užíván v malých skupinách, kdy terapeut zastávající expertní roh zkoumá dané skupinové síly a pracuje pouze s deskriptivním pojetím psychopatologie jedinců. Skupinový terapeut pak skupinu podle svých představ „dělá“, např. stanoví předem pomocí „desater“, co se smí a nesmí. Mechanistický obraz světa na úrovni velkých skupin a národů může být vyjádřen v přesvědčení, že svět může být ovládnut a porozuměn pouze jediným světovým názorem. Tyto deterministické tendence při vysvětlování společnosti p