Možnosti a meze výuky psychoanalýzy na pregraduální úrovni

Změny společenských poměrů, které proběhly v naší zemi koncem 80. let 20. století, umožnily postupné rozšiřování výuky psychoanalýzy na českých vysokých školách. Krátké exkurzy do psychoanalytické teorie jsou součástí výuky téměř všech základních předmětů, včetně psychologie osobnosti, vývojové, sociální, klinické psychologie i psychoterapie. V mnoha případech se však lektoři omezují na stručné kritické shrnutí Freudova díla, které je a) obecně známé a b) poněkud archaické. Vyučující vývojové psychologie obvykle kromě Freuda přednášejí ještě teorii „osmi věků člověka“ Erika Eriksona, ovšem ve zjednodušené podobě, „očištěné“ od psychosexuálních prvků. Domnívám se, že už na bakalářské úrovni by se studenti měli dozvídat o důležitých vývojových teoriích (jmenuji namátkově) Melanie Kleinové, Donalda Winnicotta, Heinze Kohuta či Margarety Mahlerové.

Podle mých zkušeností psychoanalytickým teoriím snaha o zestručnění a zjednodušení obvykle příliš neprospívá. Z živoucí a inspirující teorie se stává nepřirozená konstrukce, která vyznívá spekulativně a podivně. Je proto třeba uvítat, že na některých vysokých školách existuje nabídka specializovaných předmětů orientovaných na psychoanalytickou teorii, řípadně i praxi. Na Katedře psychologie FF UK vyučuje psychoanalýzu PhDr. Olga Marlinová, která se během pobytu v USA orientovala především na sullivanovskou interper-onální analýzu. Po návratu do ČR podpořila v 90. letech vydáni českého překladu knihy Mitchella a Blackové „Freud a Freudovi“, která je cenným zdrojem informací o soudobé psychoanalýze. Na Psychologickém ústavu MU v Brně učí základy psychoanalýzy známý pražský psycholog doc. PhDr. Michal Černoušek. Výuka je povinná a probíhá v zimním a letním semestru ve dvou navazujících cyklech. Je určena pro studující, kteří již absolvovali pět semestrů studia. Doc. Černoušek mi laskavě poskytl následující informace o obsahu výuky:

Zimní semestr: Úvod do psychoanalýzy: