Analytický proces v psychoanalýze a psychoterapii: od interpersonální k intrapsychické rovině

Předneseno v květnu na společné vědecké schůzy ČSP /České psychoanalytické společnosti/ a ČSPAP /České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii/

V přednášce proslovené v Budapešti roku (Linie pokroku v psychoanalytické terapii) Freud prohlásil: „Je též velmi pravděpodobné, že aplikace naší terapie v širším měřítku nás přiměje volně slévat ryzí zlato analýzy s mědí přímé sugesce; a může se v ní opět uplatnit hypnotický vliv, tak jako se tomu stalo u válečných neuróz. At' už však tato psychoterapie pro lidi nabude jakékoli formy a sestává z jakýchkoli prvků, jejími nejúčinnějšími a nejdůležitějšími složkami nepochybně zůstanou ty, které byly přejaty ze striktní a netendenční psychoanalýzy.“ (Freud, , s. 167f)

Freud v této pasáži po svém stanovuje rámec debaty o vztahu mezi psychoanalýzou a psychoterapií. Položená otázka zní takto: znamená to, že při rozlišení mezi těmito dvěma přístupy nutně dojde k deformaci charakteru a techniky psychoanalýzy, nebot' přistoupíme na kompromisy, které by mohly zpochybnit její specifičnost?

Při úvahách o vztahu mezi psychoanalýzou a psychoterapií okamžitě narazíme na sémantickou potíž, že tyto termíny jsou používány v různém smyslu. Je poměrně snadné rozlišit mezi psychoanalytickou psychoterapií a neanalytickými psychoterapiemi, protože specifičnost „analytické terapie“ spočívá v pochopení neznámé a nevědomé součásti psychického života prostřednictvím metody - volných asociací - a pravidla - substituce činů za slova. Jde zde o zdržení se skutečného uspokojení, což platí jak pro pacienta, tak pro analytika. Tento přístup vylučuje jakoukoli terapeutickou techniku založenou na sugesci, hypnóze, vzdělávání či manipulaci.

Ačkoli tento rozdíl mezi psychickou a vnější realitou lze zpravidla snadno stanovit, historie psychoanalýzy ukazuje, že ne vždy bylo snadné zachovat specifičnost psychoanalytického přístupu bez jakéhokoli zásahu do pacientovy vnější reality. To platí zvláště v případě vztahu mezi psychoanalýzou a psychoanalytickou psy