You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Ve vývoji psychoanalýzy z hlediska konceptualizace teorie snu a techniky práce se sny můžeme pozorovat dvě výrazné tendence:
tendenci považovat výklad snů za jednu z mnoha „královských cest” do nevědomí (současným představitelem je newyorský psychoanalytik Otto F. Kernberg),
tendenci připisovat snu a snění rozhodující úlohu v psychoanalytikem procesu (sou dobým představitelem je sanfranriský psychoanalytik Thomas H. Ogden).
Sigmund Freud v roce 1931 v předmluvě k třetímu anglickému vydání k „Výkladu snů” napsal, že toto dílo obsahuje nejhodnotnější ze všech objevů, které měl to štěstí učinit. V roce 1932 v XXIX. přednášce s názvem „Revize nauky o snech” z „Nové řady přednášek k úvodu do psychoanalýzy” uvedl, že teorie snů zaujímá zvláštní místo v historii psychoanalýzy a představuje bod obratu; teorií snů analýza udělala krok, kterým se z psychoterapeutického postupu stala hlubinnou psychologií. V uvedené přednášce lamentuje nad slábnoucím zájmem o sny, což dokládá vymizením rubriky „O výkladu snů” z časopisu The International Journal of Psychoanalysis. „Analytici se chovají, jako by již o snu neměli co říci, jako by nauka o snech byla uzavřena.” (Freud, 1932/1991, s. 331)
Sara Flandersová v úvodn ke sborníku prací s názvem „Snový diskurs dnes” (1993) píše, že přibližné století po Freudově průlomu v porozumění snům a činnosti nevědomé mysli sen není středem psychoanalytické diskuse. Odvolává se na představu kyvadla, kterou vytvořila Ella Freeman -Sharpeová v knize „Analýza snu” (1937). Sharpeová uvedla, že přemýšlí o tom, zdali se kyvadlo nevychýlilo do opačné krajnosti a zdali nejsme v nebezpečí, že se místo přecenění snů jako prostředků analyzováni pacienta nenacházíme v nebezpečí jejich podcenění, Flandersová dodává, že kyvadlo, jež se vychýlilo směrem od psychologického zájmu o výklad snů, se nikdy nevrátilo zpět.
Otto F. Kernberg v článku „Konvergence a divergence v současné psychoanalytické technice” (1993) uvádí, že důraz na analýzu snů jako královskou cestu do ne