Desetiletá ČSPAP: mezi institucionálním narcismem a „socialismem”

10 let činnosti České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii láká k bilancování nebo alespoň k ohlédnutí se zpět. Pro život organizace je 10 let ve skutečnosti ne tak mnoho. To jsme si uvědomili v momentě, kdy vyšlo najevo, že letos neslavíme deset let existence, ale vlastně již let jedenáct. Naše kolektivní nepovšimnuti historických kulatin nejspíše ukazuje na nedostatek institucionálního narcismu, jehož součásti by jinak bylo lpění na identitě, tradici a lpění na hodnotách, na nichž instituce stojí. Jakoby 11 let uteklo příliš rychle, jednotlivé sekce společnosti měly a mají stále napilno, a oko hledí spíše do budoucnosti než do minulosti. Možná, že současné vedení všech tří seka zestárlo a v jistém smyslu se unavilo. Snad bylo příliš institucionálního „socialismu”, práce pro druhé, budování teprve základů instituce a jejích funkcí, zárodků identity. Ať je tomu jakkoli, je za námi kus historie.

Necítím se však kompetentní hodnotit jedenáctiletou práci společnosti. Již pár let nemám žádnou řídící funkci a tak zhodnocení činnosti ČSPAP by měl udělat někdo jiný. Svůj úkol vidím v ohlédnutí se na samotné začátky existence ČSPAP. Jak jsme vlastně vznikli a proč? Pokusím se rekonstruovat sled událostí, jak je vidím.

V roce 1990 se na Českou psychoanalyrickou společnost obrátil tehdejší prezident Asociace manželských poradců Karel Kopřiva s žádostí o organizaci a vedení psychoanalytic ích výcvikových skupin pro své cleny. Tehdy vcelku rychle vznikly dvě výcvikové sku piny, z nichž jednu jsem vedl já a druhou Jiří Kocourek. V té době se ustavovaly různé psychoterapeutické instituty různých škol a budovaly se výcvikové programy. Pro moji a Kocourkovu skupinu nebylo žádné pokračování v teoriích a supervizích, což se jevilo v průběhu času jako stále větší nedostatek. Tento problém jsme každý řešili po svém. Jiří Kocourek po nějaké době založil svůj soukromý Institut aplikované psychoanalýzy a já jsem Sel cestou, kterou se pravé chystám popsat. Výsledkem této cesty byl