„Emocionální bouře“ W. R. Biona vyložená na základě povídky „Lovec Grakchus“ z pozůstalosti Franze Kafky a na základě jedné případové studie

Podívejte se prosím se mnou na trojici vyzývavých témat, totiž téma Bionovo, Kafkovo a na jednu případovou studii (na tu se však zaměříme jen částečně). Souvisejí spolu emocionální dimenzí, jejíž podstatu lze odhalit jen za předpokladu duševního růstu. Původně jsem svou práci věnoval památce Wolfganga Locha, který považoval (L. W., 1983) za potřebné doplnit „nosný pilíř“ Freudovy techniky - totiž obě cílové představy formulované ve Výkladu snů, „že zdánlivě bezvýznamné a co nejlibovolnější… souvisí s onemocněním“ a že, „aniž to tuší, stále se drží osoby lékaře“ (Freud 1900a, str. 537). Spojení mezi třemi osamocenými útvary, jimiž se zde zabývám, může být volné. Doufám však, že se mi podaří prokázat, že existuje.

Wolfgang Loch na semináři během konference DPV (Německá psychoanalytická asociace, pozn. překl.) bezprostředně po zveřejnění práce „Making the Best of a Bad Job“ (Dělat co nejlépe nemožnou profesi) (Bion, , ) upozornil na „emocionální bouři“, která nastane při setkání dvou osobností. V této práci se dočteme (v mém překladu - pozn. autora): „Když mezi nimi dojde k dostatečnému kontaktu, aby se mohli navzájem vnímat nebo aby si jeden druhého nevšímali, vznikne při konjunkci obou individualit emocionální stav, jehož výsledek může sotva přispět ke zlepšení stavu, který by se zachoval, kdyby se vůbec nesetkali. Avšak protože se střetli a protože nastala emocionální bouře, mohou se oba účastníci rozhodnout, že z této choulostivé situace vytěží to nejlepší.“ (Bion, , str. 321). Bion velmi distancovaně a obezřetně naráží na Freudovo třetí „nemožné povolání“ (jak jistě víte, další dvě byla režírování a výchova) a zaměř uje se na dimenzi, která se zpravidla charakterizuje jako setkání (encounter). S jiným akcentem označil Christopher Bollas (Bollas, 2000) setkání dvou osob v analýze jako „Freudovský pár“ a důrazně, záslužným způsobem poukázal na nedostatečnou komunikaci nevědomí z Freudových „Rad pro lékaře při psychoanalytické léčbě“ (Freud, 1912e, str. 381). Bion v r