Gender a pohlavní odlišnost(1)

Pro úplnou diskusi o velmi podnětném příspěvku Juliet Mitchellové by bylo zapotřebí více objasnit několik bodů, které by tudíž měly být rozvinuty mnohem podrobněji, než umožňuje rozsah jedné kapitoly; proto budu muset řadu z nich odložit stranou. Při četbě předchozího příspěvku jsem s některými názory autorky naprosto souhlasila, a s jinými nikoli. Samozřejmě nestačí prostě říci: „Nesouhlasím.“ Měli bychom se snažit pochopit, co tento nesouhlas způsobuje.

Bezvýhradně souhlasím s Juliet Mitchellovou, když zdůrazňuje důležitost pohlavní odlišnosti. Také já na ni kladu velký důraz ve své knize Le Sexe mène le monde (Sex hýbe světem; Chilandová 1999), ačkoli na rozdíl od Mitchellové bych pohlavní odlišnost nedefinovala pouze s ohledem na reprodukční sexualitu. Podle mého názoru gender nenahradil pohlavní odlišnost a „konstruování subjekt—subjekt“ nespadá do oblasti genderu a pohlavního pudu (podle Juliet Mitchellové je tudíž spojeno spíše se vztahem mezi sourozenci než se vztahem mezi rodičem a dítětem).

V zásadě zde chci probrat pět bodů:

1. význam pohlavní odlišnosti;

2. disociace sexuality od plození;

3. gender;

4. gender a pohlavní odlišnost;

5. co máme na mysli, když říkáme „muž“ a „žena“.

Některé feministky význam pohlavní odlišnosti odmítaly, částečně z důvodu zmatení, které existovalo mezi fakty a právy. Pokud jde o fakta, skutečnost, že mezi muži a ženami existuje určitá rozdílnost, nelze přehlížet; k jejímu označení používám přesně stejný výraz jako Juliet Mitchellová: pohlavní odlišnost. Avšak tento fakt nemá a neměl by implikovat nerovnost práv mezi muži a ženami; to je hlavním smyslem - naprosto legitimního - boje, který vedou feministická hnutí. Mám však dojem, že jsme dostatečně hluboce nepromysleli důvody, proč se ženy v různých kulturách v průběhu staletí nechaly ponižovat a utlačovat (a na mnoha místech to dosud dělají) a proč se svým osudem souhlasily: s osudem, jenž není přímým důsledkem anatomie či biologie, nýbrž společenského výkladu těchto prv