Anorexie, bulimie a femininita

Jednoho dne se člověk ráno probudí a zjistí, že je svoje matka.

[hrdinka Grace Stalkerová (Lily Lailorová) ve filmu Emira Kusturici „Arizona Dream“]

„Dnes v noci se mi zdálo o holce, která byla celá potetovaná, pořezaná žiletkou a opilá. Když jsem měla anorektické období, tak jsem si řezala do těla žiletkou obrázky. Řezala jsem se žiletkou na zápěstí, na prsou jsem si vyřezala zamřížované srdce, kolem pupíku židovskou hvězdu, na nohách čáry. Abych cítila bolest. Nedokázala jsem brečet. Babička tehdy umírala na rakovinu a já jsem za ní chodila do nemocnice. Nic jsem necítila. Proto. Zkoušela jsem, jak hluboko se dá říznout na zápěstí. Zkoumala jsem, kde je hranice mezi životem a smrtí. Zkoušela jsem, co vydržím. Odvezli mě z kolejí záchrankou. Spolykala jsem Tisercin. Bylo mi to jedno, nemělo smysl žít, nechtěla jsem dodělat vysokou školu. Rozešel se se mnou přítel, protože jsem pila alkohol. Potom jsem začala hubnout. Na protest, že mě nechce. Připadala jsem si tlustá. Rozhodla jsem se, že se zničím. Vyzkoušela jsem i pervitin. Vzala jsem si kodein a zapila jsem to alkoholem. Večer na spaní. Spalo se mi dobře, druhý den jsem byla jako ve snu. Všechno tak krásně plynulo.“ (Tereza: sezení 10.10.2005)

Janine Chasseguet-Smirgelová v knize The Body as Mirror of the World (Tělo jako zrcadlo světa, 2005) v kapitole věnované poruchám příjmu potravy a ženskosti vychází z výroku Simony de Beauvoirové: „žena, jako člověk, je svým tělem, ale její tělo je něčím jiným než jí samotnou.“, resp. z dualistického pojetí duše a těla. Chasseguet-Smirgelová v úvodu zmiňuje práci vídeňského psychoanalytika Victora Tauska, jenž v článku O původu „ovlivňujícího“ stroje u schizofrenie demonstroval, že koncept duše, která je oddělena od těla pochází přinejmenším částečně ze zkušenosti novorozence, který musí uskutečnit integraci svého tělesného ega s psychickým egem. „Dítě [na počátku života] objevuje svoje