Corinne Maierová: Lenosti… Buď pozdravena! O umění a nutnosti dělat toho v práci co nejméně Nakladatelství  Rybka Publishers, Praha, 2005. ()Huffington C., Armstrong D., Halton W., Hoyle L., Pooley J.: Working Below the Surface. The Emotional Life of Contemporary Organizations. Tavistock Clinic Series.  Karnac Books, London, 2004, reprint 2005. () Orientační cena 19£.

Rozsahem nevelká knížka psychoanalyticky vzdělané publicistky a lacaniánsky orientované psychoanalytičky láme prodejní rekordy a překládá se do mnoha jazyků. Lenosti…budiž pozdravena! není ani klinickým pojednáním ani nepopularizuje terapeutické myšlení. Právě naopak. Je zprávou o tom, jak se v současných institucích nedaří vytvářet prostor pro myšlení a jak naléhavě v nich schází porozumění pro nevědomé emoční dění. Slovy autorky „ve firmě pracují milióny lidí, ale její svět zůstává neprobádaný“ a s ním i intrapsychické, interpersonální, skupinové a institucionální procesy, díky kterým jednotlivci nebo týmy fungují nebo nefungují. Svižná mozaika postřehů, úvah a karikujících popisů štiplavé francouzsky je demontáží banální, neautentické a prázdné firemní atmosféry, avšak postrádá vlastní příběh. Kniha sama je součástí příběhu, který bychom mohli ve skupinově analytickém pojetí nazvat „scapegoting“: obětní beránek, nositel odštěpených, nereflektovaných a nepřijatelných tendencí (v tomto případě autorka sama a její nevybíravé dokumentování nudy, sterility a podnikového aranžmá podporující konformní, falešnou a netvořivou identitu) je „zaříznut“ a ze skupiny vyloučen. Vedení francouzské státní obří společnosti Electricité de France s Maierovou zahájilo disciplinární řízení a text na pomezí eseje a pamfletu „chápalo jako útok proti sobě a jako návod k podvracení morálky svých zaměstnanců“. Maierová měla štěstí a díky medializaci světovými deníky a tlaku veřejnosti ve firmě zůstává. Vedení firmy, zdá se, nemohlo postřehy Maierové použít jako cenná sdělení o prožitkové rovině a zjevně pokročilé fázi „institucionální neprůchodnosti“ a připravilo se o příležitost učit se. Hinshelwoodovým konstatováním „už je to tak, lidská rasa je obklíčena institucemi. Jsou to cizorodé druhy soupeřící s lidmi v osidlování zeměkoule a kdo ví, kdo zvítězí“, bychom tuto glosu o literární revoltě nespokojené zaměstnankyně mohli uzavřít.

Hinshelwood však vzápětí dodává, že „naší jedinou zbraní