You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Vydavatelství F se může pochlubit již pozoruhodnou řadou převážně překladových prací zahraničních psychodynamicky uvažujících autorů. Do této knižnice koncem roku 2005 přispěl duchovní otec vydavatelství a neúnavný inspirátor česko-slovenského psychoterapeutického života Jozef Hašto.
Český čtenář se s teorií přimknutí (angl. attachment) mohl seznámit částečně v publikacích Poněšického (2003, 2004), Vavrdy (2005) a také ve dvou kvalitních překladech loňského roku - přehledné práci Psychoanalytické teorie Fonagyho a Targetové a kolektivní příručce Psychoterapie dětí dospívajících - psychoanalytický přístup v redakční péči Horneové a Lanyadoové. Systematické přiblížení Bowlbyho teorie přimknutí však dosud chybělo. Citát Kurta Lewina „Není nic praktičtějšího než dobrá teorie“ uvádí jednu z kapitol 300 stránkové Haštovy monografie. Není nic praktičtějšího, než se začíst do Haštovy Vzt'ahové väzby.
Teorie přimknutí zažívá renesanci, jež nesouvisí pouze s oživeným zájmem o výzkum. Teorie přimknutí (attachmentu, připoutání, vazby, citového pouta) je unikátní a jako jedna z mála psychoanalytických teorií propojuje obecnou psychologii, kojenecký výzkum s klinickou psychodynamickou teorií. Od svého zrodu však neměla v hlavním proudu psychoanalytického hnutí na růžích ustláno. Postaral se o to zčásti sám její autor John Bowlby, který opomíjel ekonomické a dynamické hledisko a naopak zdůrazňoval vývojový, strukturální a adaptační princip. Navíc do psychoanalytického myšlení vnesl nové, v té době nesnadno stravitelné perspektivy - etologické (nyní socio-biologické), důraz na vnější prostředí a výzkumné hledisko, které zpochybňuje tradiční klinické referování jako jediný zdroj údajů. Ve své sveřepé kritice psychoanalytických konceptů se často opíral do poněkud karikovaného pojetí psychoanalýzy (Fonagy a Targetová, 2005). Bowlbyho práce odráží jeho příklon ke kognitivní psychologii a evoluční biologii. Nezajímala ho témata jako jsou pudy, oidipský komplex, nevědomé procesy a nevědomé