You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Knihu německého psychiatra a psychoanalytika řeckého původu Stavrose Mentzose lze stručně charakterizovat následujícím sloganem: Útlá rozsahem - bohatá obsahem. Dílo je kvintesencí autorových celoživotních zkušeností s léčbou osob trpících duševními poruchami. Z jeho obsahu je zřejmé, že Mentzos duševně nemocné nejen léčil, ale neustále přitom uvažoval nad příčinami a smyslem jejich příznaků, tedy nad vnitřní dynamikou jejich poruchy. Přestože autor využívá optiku velkých psychoanalytických teorií (klasické Freudovy psychoanalýzy, Kohutovy psychologie self aj.), připouští také - zejména u psychóz - možnost jejich neurologických příčin, s jejichž důsledky se ovšem mysl pokouší vyrovnat. Mentzos se tedy nespokojuje s deskriptivním a somatickým přístupem dominujícím v hlavním proudu soudobé psychiatrie, ale zdůrazňuje, že i nejvážnější symptomy duševní nemoci mohou mít obranný, kompenzační, nebo dokonce adaptivní význam.
V recenzované publikaci se Mentzos zaměřuje především na dynamiku psychóz, poruch osobnosti a neurotických depresí. Podle jeho názoru lze u každé mentální poruchy odhalit určitý bazální konflikt, který nemocný řeší způsobem, jenž odpovídá úrovni jeho psychické organizace. Mentzos se - na rozdíl od většiny teoretiků - nezabývá pouze dynamikou schizofrenie (charakterizovanou konfliktem mezi touhou po fúzi s primárním objektem a strachem z této fúze), ale také afektivními psychózami, přičemž dospívá k řadě pozoruhodných závěrů. Například manickou fázi nemoci Mentzos vysvětluje „hozením nadjá přes palubu“, což umožňuje dočasné popření snížené sebeúcty a duševní bolesti. Protipól tohoto stavu, tedy těžká deprese, naopak představuje totální podřízení se nárokům přísného rodičovského superega, čímž si jedinec zajistí minimum akceptace a pozitivní náklonnosti. V pozoruhodné šesté kapitole se Mentzos zaměřuje na poruchy osobnosti, přičemž se opět nespokojuje (jak bývá zvykem) s rozborem hraničních a narcistických poruch, ale uvažuje nad dynamikou sociopatických