Emanuel Windholz (1903 - 1984)

Chtělo se mi napsat „první český psychoanalytik“, ale Emanuel Windholz byl předválečný Čechoslovák, který se narodil v židovské rodině v Hronci, tedy na Slovensku, ale ve skutečnosti v Rakouské monarchii. Psal se rok 1903. Jeho otec Pinkus měl v Hronci hokynářství. Matka Jeannette a celá rodina pomáhala v obchodě. Emanuel byl nejmladší z pěti dětí. Měl tři sestry a jednoho bratra. V sedmi letech byl dán do katolické školy a později přešel do Prahy, kde vystudoval lékařství na Karlově univerzitě. Po studiu odešel do Košic, kde působil také český psychiatr Jaroslav Stuchlík, první český propagátor psychoanalýzy. V Košicích se Windholz seznámil s Janem Frankem, který byl pak jeho dlouholetým přítelem. Frank se stal také psychoanalytikem a později emigroval do New Yorku. Windholz se začal o psychoanalýzu zajímat už na gymnáziu. Když koncem 20. let přesídlil opět do Prahy, otevřel si ordinaci ve Štěpánské ulici. V létě roku 1930 se vypravil do Berlína a pár týdnů strávil v Berlínském institutu, kde ho analyzoval Dr. Wolfe, ruský analytik. Ke konci léta 1930 mu Dr. Wolfe a r. Simmel doporučili, aby v Praze začal praktikovat psychoanalýzu. Windholz se však považoval za studenta a do telefonního seznamu se uvedl také jako student Berlínského institutu. Pacientů rychle přibývalo. V roce 1931 se Windholz podílel na oslavách 75. narozenin S. Freuda v Příboře a ve sborníku prací vydaném k této příležitosti publikoval svůj příspěvek. Německá psychoanalytička Frances Deri po své emigraci do Prahy objevila Windholzovo jméno v telefonním seznamu a kontaktovala ho. Windholz ji požádal o osobní analýzu a Deri mu vyhověla. Přijímala ho v malém penzionu, v němž ho analyzovala na své posteli. Windholz později dával k dobru, jak ráno musel čekat na svoji sesi, než Deri upravila svoji postel na analytické lůžko. To bylo někdy ještě teplé a Windholz měl kolem toho všelijaké fantazie.

Deri se stala také jeho supervizorkou. Windholz usiloval o překlad Freudových prací do češtiny (byl členem k