You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Letošní rok je 25. výročím jeho smrti, právě proto je vzpomínka na něj a jeho životní dílo velkým oceněním jeho činnosti a jeho vlivu na vývoj psychoanalýzy v Čechách. V roce 1965 napsal D. v dopise:
Dvacet let!
Co jsem udělal během těch 20 let? Vyučil jsem jen 4 analytiky. Podaří se mi vytvořit celou československou psychoanalytickou školu? Vždyť pro to žiji a pracuji. Nepřináším oběti proto, abych vychovaval psychoanalytiky pro Anglii a Západ. Nesložím ruce. Udělám vše co je v mých silách, abych zanechal po sobě Čsl. Psychoanalytickou společnost. Jaky význam by měl jinak můj život?
Životní cesta Dosužkova nebyla jednoduchá. Narodil se sice jako velmi milovaný jedináček, ale jeho původ mu z politických důvodů celý život přinášel potíže. Dosužkovův otec Nikolaj Alexandrovič pocházel ze St. Petersburgu a již jako mladý právník se stal členem carského dvora. Theodor Dosužkov se narodil během otcovy služební cesty v Baku 25.1.1899 a prožil, vzhledem k profesi svého otce, dětství na různých hraničních místech tehdejší carské říše; od Tilsitu až po Taškent a Samarkand.
Gymnázium absolvoval Dosužkov zprvu v internátech, v jeho posledních gymnaziálních třídách probíhala 1. světová válka, která vrcholila občanskou válkou po tzv. „bolševické revoluci“ v r. 1917. Rodina byla nucena z politických důvodů prchat před bolševiky. Proto Dosužkov maturoval již jako uprchlík v Novorossijsku („bílý“ generál Děnikin tam udržel jižní Rusko do r. 1921 před dobytím bolševiky).
V r. 1921 emigrovali rodiče s Dosužkovem do Istanbulu, kam za ním přijela i jeho manželka Věra, se kterou se seznámil na půdě gymnázia v Novorossijsku a před útěkem se s ní oženil. Prožili spolu 62 roky manželství.
V Istanbulu se rodině dařilo finančně špatně, o majetek v Rusku přišli, Teodor Dosužkov se snažil vydělávat i jako pomocný přístavní dělník a sanitář v nemocnici, jeho manželka pomáhala vést tchýni malý prenzion. Ten se v pozdějších letech podařilo rozšířit.
V r. 1921 pozvala tehdejší čs. vláda T. G. Masaryka (i