Margaret, S. Mahler, Fred Pine, Anni Bergman: Psychologický zrod dítěte. Praha:  Triton, 2006,  375 stran, dop. cena 349 Kč. Z anglického originálu The Psychological Birth of Human Infant přeložili Slavoj Titl, Jana Malcová a Jaromír Teichman.

Na sklonku minulého roku vydalo nakladatelství Triton dlouho připravovaný český překlad slavného díla Margarety Mahlerové, Freda Pinea a Anni Bergmanové „Psychologický zrod dítěte“, které poprvé vyšlo již v roce 1975. Tímto edičním počinem se zaplnila velmi podstatná mezera v řádce stěžejních psychoanalytických děl, která jsou českým čtenářům dostupná v jejich rodném jazyce. Kniha vyšla v edici Psyché s Doslovem dvou členů překladatelského týmu (Slavoj Titl a Jaromír Teichman). Na obalu najdeme stručnou charakteristiku jejího obsahu, základní údaje o hlavní autorce a ukázku z textu. Je tedy zřejmé, že nakladatelství přistupovalo k vydání knihy s náležitou péčí a respektem. Také překlad se mi jevil jako velmi precizní a promyšlený (viz např. odvážné vynechání slova „human“ v názvu díla). Přesto se však v textu vyskytují sekvence, jasně ukazující na jeho anglický původ (viz např. str. 93: „Teprve když upadl a plakal, cítila se matka volná, aby mu pomohla“). Jako poměrně nezvyklé jsem vnímala také sousloví duální unie matka-dítě či pojem trvalost objektu (Piaget). Čeští překladatelé Piagetových děl totiž dosud používali termín stálost objektu.

„Psychologický zrod dítěte“ je prvním dílem Margarety Mahlerové, které vychází v českém překladu. Její vývojová teorie je však u nás poměrně známá z různých souhrnů v sekundárních pramenech, v nichž často chybí čtvrtá subfáze separačně individuačního procesu. Přesto lze konstatovat, že vedle Erika Erik sona je Mahlerová druhou psychoanalytickou autoritou, kterou čeští vývojoví psychologové „vzali na milost“. Četba knihy ovšem nabízí nesrovnatelně hlubší vhled do tajemného „vylíhnutí“ dítěte coby milující i trpící lidské bytosti, než sebelepší souhrn či přehled.

Recenzovaná publikace je založena na výzkumech, které prováděli autoři s řadou spolupracovníků téměř patnáct let. První hypotézy týkající se separačně individuačního procesu navrhla Mahlerová už koncem 40. let na základě svých zkušeností s dětskou „symbiotickou psychózou“, k