You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Ve své přednášce se budu zabývat rolí, kterou v pozdějším vývoji hraje vnitřní obraz otce, a také zralejší schopností utvářet vztahy dítěte i dospělého, jímž se dítě později stane. Dále budu zkoumat, do jaké míry se tento vnitřní obraz otce vztahuje k jeho skutečnému chování. Soustředím se především na význam oidipského otce, protože z mých vlastních klinických zkušeností vyplývá, že nevědomý otcovský obraz silně ovlivňuje způsob, jakým se u dítěte utvářejí budoucí milostné vztahy.
Zdůrazněním oidipského vývoje samozřejmě nijak nehodlám umenšovat význam „raného“ otce během prvních let života dítěte. Na toto téma v poslední době vyšla řada vynikajících publikací (např. Herzog, Kutter, von Klitzing, Metzger), ale připadá mi, že na funkci oidipského otce se mnoho nových názorů neobjevilo. Jako by k zavedeným poznatkům o této důležité fázi vývoje psychické struktury už nebylo co dodat.
Dovoluji si nesouhlasit. Na základě své klinické zkušenosti přicházím s názorem, že stabilita dospělých milostných vztahů závisí na schopnosti afektivně pochopit druhého a sebe. Taková schopnost je samozřejmě výsledkem úspěšné dyády matka-dítě, tedy rané triády rodiče-dítě. Když dítě cítí, že bylo dosti dobře pochopeno, můžeme obvykle očekávat, že jako dospělý bude mít schopnost aktivně vztahovat tuto pasivní zkušenost ke svým fantaziím. Jestliže je však raný prožitek pochopení tak důležitý, pak lze položit otázku, zda a jak by případně mohl ovlivnit otcův význam během oidipského vývoje.
Podle mého názoru oidipský otec významně ovlivňuje překonání vyvinutých sexuálních a agresivních tužeb a jejich integraci. Předpokládám, že vynořující se obraz otce utvářejí skutečné zážitky a fantazie. Tyto zážitky navíc celkově určují, jak může hlubší pochopení emoční senzitivity druhého ovlivnit dospělé milostné vztahy. Tímto způsobem lze sexuální touhu vztahovat k rozpoznávání afektů. Toto se vztahuje na otce v oidipské situaci, protože jeho nová „excentrická“ pozice dítěti umožňuje, aby se vyrovnalo se