You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Narodil se přesně 50 let po Sigmundu Freudovi 6. května 1906 v Jilemnici v Podkrkonoší a zemřel 25. února 1980 v Praze. Byl vyšší, ke stáru asthenické postavy, vystupoval klidně, spolubesedníkům pozorně naslouchal a respektoval je. Jestliže s někým nesouhlasil, vyjádřil svůj názor přímo, aniž by protivníka urážel nebo snižoval jeho lidskou hodnotu.
Na přání otce vystudoval Právnickou fakultu a oficiálně pracoval jako úředník pražského Magistrátu. Matku ztratil na začátku dospívání v době epidemie španělské chřipky po první světové válce. Jeho hlavním zájmem však byla literatura. Pod různými pseudonymy (nejčastěji Jiří Juřička) publikoval recenze a literárně kritické stati. Byl plně vtažen do kulturních událostí doby svého mládí, kterou nyní nazýváme „meziválečná avantgarda“. Podobně jako jeho mnozí vrstevníci vstoupil do komunistické strany, v níž setrval v letech 1926-1928. Vystoupil z ní, když se podrobněji seznámil s praktikami sovětského experimentu v tehdejším Rusku. Když na něj pováleční soudruzi dotírali s otázkami, jak si mohl dovolit z jejich strany vystoupit, nechce-li novým vstupem své mladické pochybení napravit, odpovídal jim: „Víte, já mám od přírody úzkostnou povahu. Dokonce jsem kvůli tomu musel podstoupit psychoanalýzu. Teoreticky s Vašimi ideami souhlasím, ale cítím se nezpůsobilý je v praxi uskutečňovat“. Po několikerém podobném odmítnutí ho prý už nechali na pokoji.
Ve snaze pochopit pravidla literární tvorby svých současníků, dospěl k přesvědčení, že počátky jejího modu lze nalézt u Charlese Baudelaira a ostatních „prokletých básníků“ (Verlaina, Rimbauda, Lautréamonta a Mallarmého). Při náhodné četbě statí Abrahama Brilla. Siegfrieda Bernfelda, Marie Bonapartové a Anny Freudové, v nichž se tito autoři dotýkali fenoménu tvořivosti, narazil na pojem „regrese“. Z potřeby vžít se do regresivních stavů vstoupil do psychoanalýzy a vystudoval medicínu, aby se jí mohl prakticky věnovat a regresivní stavy spojené s možností vytvářet něco nového, u druhých