Chorvatská kravata: Narcismus drobných rozdílů a civilizační proces

«Živý vězeň se přibije ke vstupním dveřím domu, prořízne se mu trachea a takto vytvořeným otvorem se mu protáhne jazyk ven, na způsob kravaty. Srbové tak ironicky vzdávají hold Chorvatům, kteří tento doplňek šatu vymysleli. Umírání je dlouhé, bolestné a nekonečně úzkostné.»

Mohlo by jít o zlý sen, vyprávěný pacientem během psychoanalytické sese. V mé pařížské pracovně ale nejsem. Jsem v Záhřebu, v roce 1992. Vypravěč je specialistou na kulturní otázky. Poté, co mi vysvětlil, co to je «chorvatská kravata», mučení vymyšlené Srby, můj společník dodává, že mladí studenti dějin umění na záhřebské univerzitě, kteří byli vysláni na frontu, přiznali svým zděšeným profesorům, že když už několikrát objevili takto týrané kamarády, začali posléze s jejich srbskými vězni jednat stejným způsobem. Během několika měsíců války se z mladých kultivovaných a pacifistických mladíků stali sadističtí katani, aniž by je sublimace, kultura, svědomí či identifikace s utrpením jejich obětí od toho mohly ochránit. V tomto okamžiku jsme se s mým přítelem vyhnuli otázce, proč je opět civilizace tak bezmocná před návratem barbarství. Oba jsme věděli, že tato otázka zůstala bez odpovědi už od dob, kdy Goethovo a Beethovenovo Německo vynalezlo «konečné řešení». Navíc můj přítel mluvil o událostech, které proběhly před nedávnem, a o lidech, které sám znal. Příliš frontální konfrontace s hrůzou brání myšlení a spíš u posluchače vyvolá funkční rozštěpení1) Já (G. Bayle, 1988). Popsané události se vnitřnímu vnímání nevyhnutně vnucují a cítíme tlak představit si je jako skutečně existující. Připustíme-li to, je to nesnesitelné a je tudíž nutné odmítnout veškerou psychickou realitu (B. Penot, 1989) osobním představám věcí a slov, jejichž vytěsnění by v nás mohli zrušit. Jinak by spojení mezi vyprávěnými fakty a naší osobní historií způsobilo, že bychom si plně uvědomili, co se před našimi zraky odehrává. Abychom utvoření takového spojení zabránili, nejsnadnější je udržet nesnesitelné představy mimo dosah