MUDr. Zdeněk Mrázek

Kdybychom zadali do počítače jméno MUDr. Zdeněk Mrázek, neobjeví se hory titulů knih, článků, nebo funkcí. Nicméně Zdeněk Mrázek zanechal v historii české psychoterapie velice výraznou a nezapomenutelnou stopu. S úctou a obdivem na něj vzpomínají nejen jeho pacienti, ale i kolegové.

Rozsah jeho terapeutického působení byl široký - od spolupráce s psychoanalytiky přes vedení Denního sanatoria Horní Palata a Odbočky pro rehabilitaci neuróz v Lobči po aktivní účast v Psychoterapetickém institutu a vedení Balintovských skupin. Jsem ráda, že s PhDr. Jiřím Růžičkou jsme společně mohli ve vzpomínkách toto spektrum obsáhnout.

Zdeněk Mrázek se narodil 15. Rípa 1933 v Praze. Rodina v té době žila v Unhošti u Berouna a kvůli povolání otce se několikrát stěhovala. Od jeho nástupu na reálné gymnázium, kde maturoval v roce 1952, bydleli v Berouně. Otec František Mrázek, vrchní četnický strážmistr, byl po roce 1948 nějakou dobu vězněn. Po dlouhé nemoci v roce 1958 (přesně v den Zdeňkovy promoce) zemřel. Matka, vyučená cukrářka, byla v domácnosti až do doby otcovy nemoci, pak pracovala jako uklízečka. O pět let starší sestra byla dělnice. Zdeněk Mrázek studoval od r. 1952 na lékařské fakultě: první dva semestry na Univerzitě Palackého v Olomouci, poté na FVL UK v Praze. Kvalifikační atestaci z psychiatrie 1. stupně získal v r. 1961, atestaci 2. stupně v r. 1971.

Po promoci v r. 1958 nastoupil na umístěnku jako sekundář v PL Kosmonosy, kde pracoval do r. 1962. Poté přešel na protialkoholní oddělení Psychiatrické kliniky v Praze a později na psychiatrické oddělení fakultní polikliniky s odbočkou pro rehabilitaci neuróz v Lobči, vedené doc. Knoblochem, kde jsem pracovala i já. Byla to v té době snad první dvě pracoviště, specializovaná na skupinovou a individuální psychoterapii. Knobloch požadoval od všech psychoterapeutů kromě dobré znalosti teorie i sebezkušenost. Ta v té době měla podobu pobytu v Lobči v roli pacienta nebo psychoanalytický gauč.

Zdeněk Mrázek chodil léta k dr. Dosužkov