Sexuální diverzita ve skupinové psychoterapii

V tomto článku se snažím dokázat, že v literatuře o skupinové analýze je diskurz o sexualitě opomíjený a že zvláště sexuální diverzitou se autoři málokdy zabývají přímo a do hloubky. Tato skutečnost neodpovídá současné situaci, kdy dochází k uznání a přijetí široké škály sexuálních orientací a životních stylů. Nedostatek adekvátního sexuálního diskurzu ve skupinové analýze může vytvářet teoretické a technické potíže při zkoumání sexuální diverzity a může docházet k opomíjení nevědomosti, k předsudkům a ke zbytečné patologizaci. Vzhledem k vysoce osobní povaze individuální sexuality a přirozené tendenci k zahanbení a studu může být obtížné otevřeně se zaměřit na sexualitu ve skupinách. Sex se natolik týká těla a tělesných fantazií, že ve skupinové psychoterapii může být nesnadné otevřeně komunikovat. Autor však v příspěvku předkládá skupinově psychoterapeutický pohled na sexualitu na základě své knihy The Group as an Object of Desire (Skupina jako objekt touhy; Nitsun 2006), která respektuje skupinový proces a zároveň reflektuje změny v chápání a zobrazování sexuální diverzity. Prvky tohoto modelu jsou: 1) pohled na psychoterapeutické skupiny z hlediska těla; 2) uznání erotické imaginace; 3) vědomí skupiny jako svědka ve vztahu k problémům intimity a sexuálního vztahování a 4) přiznání, že skupinová morálka ovlivňuje projevení pohlavní odlišnosti. Zatímco někdo by mohl tvrdit, že taková „svoboda“ bude vybízet k sexuálnímu agování, autor tvrdí, že otevřený sexuální diskurz ve skupině spíše sníží, než zvýší možnost sexuální transgrese. Pro usnadnění otevřeného a konstruktivního dialogu o sexualitě je zcela rozhodující role skupinového analytika. Bude záležet na jeho/její vyrovnanosti s vlastní sexualitou a se sexualitou druhých.