Genderová multiplicita ve skupinové analýze: překlenutí identit (proměnlivost a neměnnost ve skupinové analýze)

V tomto příspěvku se snažím prokázat, že debata o genderu a sexualitě není pouze teoretická. Mám na mysli diskuzi mezi esencialismem a konstrukcionismem, mezi přírodou a kulturou; diskuzi ve filozofii, umění, literatuře a psychoanalýze, která se zabývá otázkou, jestli naše identita jako muže či ženy je biologická či kulturně odvozená. Tato debata odráží ústřední konflikt lidské psychiky: na jedné straně je naše přání a vskutku reálná potřeba pevně stanovit rozdílnost (odlišnost), ale na druhé straně máme možná stejně silné přání rozdílnosti zrušit nebo rozostřit, zastřít jejich význam, být úplnými, bez nedostatků a naplnit vlastní bisexualitu.

Sexuální / genderový vývoj postupuje různými cestami. Každý muž a každá žena si pro sebe vytváří identitu prostřednictvím vědomých a nevědomých fantasii a identifikací, které budují niterný svět. Tento niterný svět je ovlivněn jak anatomií, tak kulturním chápáním (konceptualizacemi), které anatomii interpretuje. Anatomie, kultura a individuální identifikace společně vytvářejí individuální muže a ženy. Přicházím s názorem, že neexistuje jediná psychologie žen ani jediná psychologie mužů, ale že existují jejich rozmanité varianty. Oblast genderu a sexuality, erotiky a touhy je ve skupinové psychoterapii relativně neprozkoumaná. Je naprosto nezbytné vytvořit ve skupinách atmoféru otevřenosti v těchto otázkách bez vnucování konvenčních a konformních postojů. Nejprve uvádím přehled názorů na gender a sexuální identitu v psychoanalytické a skupinově analytické literatuře a posléze na příkladech z klinické praxe ukazuji, jak matrix skupiny vytváří prostředí, v němž lze zkoumat genderovou identitu a genderovou multiplicitu, genderovou proměnlivost a genderovou neměnnost a dospět k celkovému přijetí multiplicity. V životě skupiny vytváří individuální nevědomí a intersubjektivní zážitky matrix, jejímž prostřednictvím může každý z účastníků znovu prožívat dřívější zkušenosti a zároveň se podílet na nové ustavující zkušenosti. Skupina vytváří matrix, v níž přítomnost různých účastníků může poskytnout rozmanité reakce, projekce či identifikace, které na jedné straně pomáhají účastníkům reflektovat (byť nepřímo) svou genderovou identitu, genderové identifikace a sexualitu, a na druhé straně jim pomáhají přijmout méně přijatelné a rozporuplné části sebe a vyrovnat se s nimi. Skupinoví analytici musejí být obeznámeni s vlastními introjekcemi prascény, se svými různými identifikacemi a genderovými reprezentacemi, se způsoby zvládání inkluze a exkluze. Teprve pak mohou členům skupiny pomoci upevnit si genderovou identitu.