You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Skupinová analýza často bývá považována za jakýsi všelék - za univerzální léčbu na různé psychologické problémy a strádání i za emancipační projekt pro zlepšené pochopení sebe sama a pro seberealizaci. V současnosti je kladen stále větší důraz na praxi založenou na důkazech a na dokumentaci účinku léčby. Tyto faktory představují pro skupinovou analýzu velkou výzvu, kterou je zapotřebí brát vážně a nepovažovat ji za nepodstatnou pro naši praxi. Vše nasvědčuje tomu, že se dnes vývoj odklání od univerzální léčby směrem ke specializovaným, sestaveným a dokonce standardizovaným (manualizovaným) léčebným programům pro jednotlivé duševní poruchy. V tomto příspěvku se soustředím na to, co tyto podněty znamenají pro výcvik skupinové analýzy. Jaké změny je zapotřebí učinit, jestliže přesto chceme, aby skupinová analýza byla životaschopným a relevantním způsobem léčby nejen ve veřejném zdravotnictví? Nakonec se zaměřím na případné důsledky těchto změn pro skupinově analytickou identitu a zamyslím se nad tím, jestli skupinově analytická identita nabytá v průběhu výcviku (tréninku) skupinové analýzy obsahuje prvky silné loajality, konformity a poslušnosti (kompliance), které se stávají překážkou pro nezbytné změny.