Příspěvek pojednává o psychoanalytickém pojetí symbolu, procesů symbolizace a jejich funkci, seznamuje s myšlenkami převážně kleiniánských autorů (Kleinová, Segalová, Bion, Money-Kyrle). Ukazuje na význam symbolů a symbolizace pro utváření a fungování psychiky a vnitřního světa jedince i na jejich významy komunikační, zastavuje se u vývoje samotné symbolické funkce. Naznačeny jsou vztahy mezi symbolizací a sublimací a mezi symbolizací, symbolem a „kontejnující“ funkcí. Autor poukazuje na to, že různé kvality schopnosti symbolizovat odráží úroveň psychické diferenciace a integrace pacienta a mají význam pro vlastní psychoanalytickou práci, určují způsob naslouchání a porozumění psychickým obsahům a povahu intervencí psychoanalytika. Klinická ukázka zachycuje mnohaúrovňový proces symbolizace pacientky v průběhu analytické sese.