Eva Weissweilerová: Freudové. Biografie jedné rodiny.  Nakladatelství H&H, 2008,  358 stran.

Zájemci o psychoanalýzu si dnes mohou přečíst kvalitní odbornou literaturu v češtině1). Na knižním trhu se objevují také knihy, které se psychoanalýzou zabývají, avšak svým žánrem se pohybují spíše na hranici literatury faktu, mýtu, popularizující eseje. Tuto oblast vysoce osobní výpovědi reprezentuje počin Weissweilerové, která svoji cestu k psychoanalýze a k životu a vztahům Sigmunda Freuda zachytila v práci Freudové. Biografie jedné rodiny. V průběhu diskusí mezi kolegy jsme si uvědomili, že tato kniha vyvolává nápadně pohlavně odlišné reakce mezi kolegy a kolegyněmi, s větší kritičností mezi muži. Pokusili jsme se tento jev zachytit pomocí následujícího dvojího pohledu na text Weissweilerové.

Pohlavní odlišnost protipřenosových reakcí analytiků/analytiček, terapeutů/terapeutek na pacienta a na klinický materiál (gender based countertransference) není neznámým fenoménem a zpracovává jej například Bernardez (1987, 2004), Maguire (2001), Gabbard a Wilkinson (1996).

Není pochyb o tom, že samotná psychoanalýza představuje projekční plátno pro umístění rozmanitých genderových stereotypů pro autory a autorky uvnitř i vně psychoanalýzy.

Analytici samotní Freudem počínaje přispívali k subjektivně zkresleným pohledům na pohlaví, které zhusta vycházely z jejich mimo-analytických pozorování (Grossman, Kaplan, 1988). Genderových stereotypů můžeme ve vztahu k psychoanalýze i mezi psychoanalytiky nalézt bezpočet. Je půvabné, jak analytická literatura se železnou pravidelností charakterizuje analytičku-ženu tím, že probouzí pre-oidipální přenosy, až do té míry, že někteří analytici a analytičky tvrdili, že muži vůči ženské analytičce nevytvářejí erotizované přenosy (Karme, 1979, 1993; Lester, 1985). Americké filmy nabízejí jiný ustálený stereotyp: ve většině filmů, v nichž ženy léčí muže, se ženské analytičky pravidelně a beznadějně zamilovávají do pohledných mužských pacientů a následně jim sexuálně podléhají (Gabbard a Gabbard, 1989). Portrét analytiček coby atraktivních, zakáza