Těžká traumatizace v raném dětství vyvolává specifické konfigurace obrany, označované jako konkretistická fúze. Odštěpené afekty vedou ke sloučení subjektu a objektu, a tento proces, když nedojde k remisi, velmi ovlivňuje další vývoj. Autorka popisuje ve dvou podrobných vinětách jak se tyto fúze projevovaly v přenosovém vztahu a jak se je podařilo odstranit během analytického procesu. V teoretické části se zabývá projektivní identifikací, vývojovou psychologií a konceptem mrtvé matky (Green) a také otázkami techniky léčení.