Polemické diskuse a après coup

(článek vyšel jako součást monografie Time, Space and Phantasy v roce 2008 v nakladatelství London: Routledge/Institute of Psychoanalysis)

Od října 1942 do února 1944 probíhaly v Britské psychoanalytické společnosti Polemické diskuse (Controversial Discussions) mezi stoupenci dvou významných osobností, které ve Velké Británii našly azyl před pronásledováním nacisty - Anny Freudové, dcery Sigmunda Freuda (např. Kate Friedlanderová, Ilse Hellmanová, Willie Hoffer, Barbara Lantosová, Barbara Louwová, Dorothy Burlinghamová, Edward Glover, Melitta Schmidebergová) a Melanie Kleinové (např. Susan Isaacsová, Joan Riviereová, Paula Heimannová a Roger Money-Kyrle). Vleklé polemiky na pozadí tíživé vnější situace a komplikovaných osobních vztahů vyústily v rozdělení psychoanalytického výcviku na tři proudy v rámci jedné instituce: kleiniány, freudovce a domácí britskou „skupinu středu“, později zvanou „nezávislí“ (např. Ernest Jones, Ella Freemanová-Sharpeová, James Strachey, Sylvia Payneová, Donald Winnicott, William Gillespie, Marjorie Brierleyová, Adrian Stephen, Karin Stephenová a Michael Balint). Diskuse sehrály rozhodující úlohu v utváření psychoanalytické teorie i praxe ve Velké Británii.1)

Texty Polemických diskusí jsem si poprvé přečetla v době, kdy jsem podstupovala cvičnou analýzu. Tehdy ještě nevyšly, ale byly dostupné v interním bulletinu Britské psychoanalytické společnosti. Před příchodem do Anglie jsem vyrůstala v Rio de Janeiru, tedy v prostředí tradičně silně spojeném s francouzskou psychoanalýzou. Když jsem si pročítala tyto přednášky a diskuse, všimla jsem si, že v nich není ani zmínka o pojmu après coup.2) Zároveň mě však napadlo, že tento pojem by mohl zásadním způsobem osvětlit některé základní konceptuální rozdíly. Některým diskutujícím se popisně téměř podařilo vystihnout určité jeho klíčové aspekty. Navíc dlužno podotknout, že v Polemických diskusích byla tato problematika prodiskutována jasněji a srozumitelněji než v Britské psychoanalytické společ