Zmatení jazyků mezi dospělými a dítětem - Řeč něhy a vášně1)

Bylo chybou pokoušet se celé rozsáhlé téma exogenního původu charakterových útvarů a neuróz zachytit v jedné kongresové přednášce. Spokojím se proto jen s krátkým výtahem toho, co bych na dané téma býval sdělil. Nejlepší bude, když vám nejprve řeknu, jak jsem se k problému naznačenému v titulu své přednášky dostal. V proslovu ve Vídeňské psychoanalytické společnosti při příležitosti 75. narozenin profesora Freuda jsem podal zprávu o regresi v technice (a zčásti také v teorii) neuróz, k níž mě přiměly špatné nebo neúplné výsledky u mých pacientů. Mám na mysli nový, empatičtější důraz na traumatické faktory v patogenezi neuróz, které byly v posledních letech nespravedlivě opomíjeny. Nedostatečně hluboký průzkum exogenního faktoru vede k riziku, že se unáhleně přikloníme k až příliš snadnému vysvětlení v pojmech „dispozice“ a „konstituce“.

Mohlo se zdát, že ony působivé jevy, kterých v mé každodenní praxi začalo přibývat, tedy téměř halucinatorní opakování traumatických zkušeností, dávaly naději, že abreakcí velkého množství vytěsněných afektů lze dosáhnout jejich vědomého přijetí a že tvorba nových příznaků - zejména pokud je superstruktura afektů dostatečně uvolněna analytickou prací - může zaniknout. Tato naděje se bohužel naplnila jen velmi chabě a někteří moji pacienti mi způsobili značné obavy a nepříjemnosti. Opakování, podněcované analýzou, se ukázalo až klamně vyhovující. Je pravda, že u některých příznaků nastalo zřetelné zlepšení. Na druhé straně ale tito pacienti začali trpět nočními záchvaty úzkosti, dokonce těžkými nočními můrami, a analytická seance se opakovaně zvrhla v záchvat úzkostné hysterie. Přestože jsme dokázali pečlivě analyzovat ohrožující příznaky záchvatu, což pacienta zdánlivě přesvědčilo a uklidnilo, očekávaný trvalý úspěch se nedostavil: příštího rána pacient přinesl tytéž stesky na děsivou noc a v následující seanci se trauma znovu opakovalo. V této trapné situaci jsem zkoušel sám sebe utěšit obvyklým způsobem: řekl jsem si, že pacient má