You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Autorka sděluje své zkušenosti z psychoanalytického výcviku na W. A. White Institutu v New Yorku, ve Spojených Státech, který absolvovala v letech 1968-73. Tento institut byl založen v roce 1943 skupinou analytiků interpersonálního směru, v němž se rozvíjely teoretické a klinické koncepce Ferencziho, Sullivana, Fromma i dalších autorů, kteří se odklonili od ortodoxního přístupu v psychoanalýze. Autorka oceňuje nedogmatický, kritický přístup v teorii i klinické praxi, otevřenost, respekt, vstřícnost, vzájemnost i sociální cítění, které v institutu převažovalo. Otevřenost neznamenala povrchnost, studovala se freudovská škola a novější směry v americké i evropské psychoanalýze. Učitelé a supervizoři většinou nevystupovali jako nadřazené autority, nýbrž kolegiálně a podpůrně. Interaktivní výuka byla propojena s klinickou praxí, podporovala se iniciativa a spolupráce kandidátů. V institutu se pravidelně konaly přednášky analytiků z různých škol i jiných odborníků, kterých se mohli zúčastňovat hosté. Přestože autorka byla cizinkou z opačné strany železné opony, byla jí poskytnuta velká podpora a pomoc.