You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Vstupní konzultace před zahájením psychoanalýzy/psychoterapie se nepodobá ničemu známému, není to ani běžné setkání ani psychoterapeutická hodina/analytická sesse. Je úvodní rozhovor spíše intuitivním uměním samovolně vyrůstajícím z psychoterapeutické praxe nebo se jedná o specifickou dovednost a postupy, které se dají manualizovat? Jako by úvodní rozhovor (a posouzení vhodnosti psychoterapie) byl tak samozřejmý a banální. Nebo je naopak vstupní konzultace natolik obtížná a nesnadno konceptualizovatelná, že se o ní málo publikuje, je opomíjená ve výcvikových programech a pramálo se zkoumá? Pracovní skupina zabývající se zahájením psychoanalýzy Evropské psychoanalytické federace (Working Party on Initiating Psychoanalysis) pro první setkání pacienta a analytika mimochodem užívá Bionův pojem „emoční bouře“. Vstupní diagnostické interview doplácí na přinejmenším století trvající rozštěp v psychiatricko-psychologických vědách. Na jedné straně stojí exploračně-medicínský přístup (zobecňující a vysvětlující „objekt pozorování“) postavený na modelu otázka-odpověď, který shromažďuje vyšetřené údaje. Proti němu se staví přístup vztahově-dynamický (subjektivně rozumějící a individuální), zapracovávající také scénická a neverbální data, pacientovy neuvědomované významy a sdělení.
Letitá snaha vypudit z diagnostického procesu odborné předsudky a držet se výhradně empiricky pozorovatelných projevů vyústila v přehnaně formalizované, vyprázdněné a „vyčištěně“ redukcionistické diagnostické systémy. Široce užívaná klasifikační schémata jakými jsou například ICD-10 (oddíl duševních poruch a poruch chování Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize) Světové zdravotnické organizace nebo DSM (Diagnostic and Statistical Manuals; IV. a nyní přicházející V. verze) Americké psychiatrické asociace sice zjednodušily odbornou komunikaci a vyjasnily oblasti koncepčních shod a neshod, ale z vaničky vylily dítě pochopení mnohočetně determinovaných klinických fenoménů. Navzdory tomu psychologové i