You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Sarah Fels Usher je psychoanalytičkou v privátní praxi v Torontu. Je členkou Torontské psychoanalytické společnosti a ředitelkou tréninkového psychoanalyticko- psychoterapeutického programu. Je též editorkou Canadian Journal of Psychoanalysis.
Už dlouho postrádám knihu, která by byla použitelná jako jakási učebnice psychoanalytické párové terapie a mohla sloužit pro potřeby kandidátů, kteří mají zájem zabývat se touto oblastí aplikace psychoanalytické teorie, ale také pro psychoterapeuty a laiky, kteří chtějí „jen“ lépe rozumět svým partnerským vztahům. Kniha psychoterapeutky Sarah Fels Usherové moje nároky do značné míry splňuje. Jak píše S. F. Usherová, psala knihu tak, aby poskytla průvodce a supervizi zkušeným psychoanalytickým terapeutům, kteří chtějí pracovat s párovými vztahy. Na rozdíl od většiny knih v této oblasti, jež jsem měl možnost přečíst a které byly plné teorie a zajímavých úvah, ale neposkytovaly možnost představit si, jak terapeut skutečně pracuje, je tato velmi čtivá, srozumitelná a pragmatická. Vychází z předpokladu, že terapeut ony teorie již v zásadě zná.
Kniha obsahuje 7 kapitol: 1. Psychoanalytická perspektiva, 2. Začátek: první tři sese, 3. Epizoda: o lásce, 4. Rozvíjející se terapie: technika, 5. Přenos/y, 6. Protipřenos, 7. Rozuzlení: propracování a ukončování.
V kapitole Psychoanalytická perspektiva začíná autorka výhodami, které dává terapeutovi chápání nevědomého významu řady disharmonií, které ve vztahu nastávají a také použití konceptu přenosu a protipřenosu v terapii ve srovnání s neanalytickými terapiemi a poradenstvím.
Otázku, zda má být „pacientem“ vztah nebo jedinec, doporučuje odpovědět, že obojí, s odkazem na Cohena (, str. 144), který píše, že důraz na interakci samotnou minimalizuje množství informací o historii jedince a jeho psychodynamice, zatímco nadměrné zdůraznění individuální psychologie pomíjí způsoby, jimiž se interpersonální interakce prosazují do intimního života páru.
Za hlavní zdroj tenzí v páru považuje potřebu jedi