Italská psychoanalýza - od internalizace ke kreativitě

Italská psychoanalýza prošla velkolepým, avšak současně dramatickým vývojem, který je v mnohém příkladný. Psychoanalýze nepřála katolická církev a Mussoliniho fašistická diktatura zničila italskou pomalu se rodící psychoanalýzu koncem 30. let. Na počátku však stojí fakt, že severní část Itálie patřila Habsburské monarchii, včetně Terstu, z něhož pocházel průkopník a otec italského psychoanalytického hnutí Edoardo Weiss. Avšak až od roku 1925 se datuje institucionální vývoj italské psychoanalýzy. Societa Psicoanalitica Italiana (SPI) byla založena psychiatrem Marcem Levi Bianchinim a údajně pouze jeden její člen byl analyzován: Edoardo Weiss , který působil až do roku 1932 v Terstu a potom v Římě. Weiss byl nejznámějším italským analytikem v Evropě 30. let a s jeho jménem se setkáváme také na obou konferencích „čtyř zemí“, které se konaly v roce 1935 a 1937. Zúčastnilo se jich Československo, Rakousko, Maďarsko a Itálie. Edoardo Weiss pocházel z dobře zavedené židovské rodiny, která měla původ v Čechách. Ve Vídni studoval lékařství a seznámil se Freudem už jako student kvůli své mírné agorafobii. Freud ho poslal do terapie k Paulu Federnovi, u něhož pobyl v letech 1909-1911. Od roku 1932 byl prezidentem SPI a založil časopis Rivista italiana di psicoanalisi. Již v roce 1927 měl potíže s fašistickou stranou, odmítnul své jméno poitalštit. Jak už bylo řečeno, psychoanalýze nepřála ani katolická církev ani italská filozofie té doby. V této souvislosti je zmiňováno jméno italského idealistického filosofa Benedetta Croceho . Ve spojení s Mussolinim jeden z pramenů (Merendino, 2005) uvádí zvláštní historku: Weiss měl v psychoanalýze dceru jistého Giovacchina Forzana, který byl přítelem Mussoliniho. Tento muž během své konzultace u Freuda, na níž byl Weiss přítomen, požádal Freuda, aby věnoval nějakou svoji práci Mussolinimu. Weiss byl v rozpacích, ale Freud s ironií jemu vlastní vybral výtisk s esejem „Proč válka“ a napsal: „Benitu Mussolinimu s uctivými pozdravy od staréh