Donald Woods Winnicott (1896-1971): Muž velkého i trýzněného srdce

„Dítě může být krmeno bez lásky, ale ze stavu bez lásky, z neosobní péče nemůže vzejít nové, nezávislé dítě.“ (Winnicott, 1971)

Je stěží uvěřitelným paradoxem, že tomuto věhlasnému psychoanalytikovi, kreativnímu badateli a originálnímu mysliteli (nejen) v oblasti vztahu matka-dítě a raného dětského vývoje, který má důstojné místo v učebnicích dětské psychologie, vyšla u nás jediná práce zásluhou Martina Pavelky v nakladatelství Jiřího Kocourka1. Předpokládáme, že většina čtenářů Winnicotta jistě dobře zná. Přesto jsme se tomuto významnému představiteli britské školy objekních vztahů, kterého A. Green nazval reprezentantem Nezávislé skupiny a zároveň kleiniánským „disidentem“, rozhodli věnovat krátký medailon.

Narodil se ve středostavovské rodině v Plymouthu roku 1896 jako nejmladší dítě a jediný syn ze tří dětí. Jeho otec, obchodník, byl dvakrát zvolen starostou města, jeho matka byla spíše stínovou postavou jeho dětství. Prošel nasazením v 1. světové válce, vystudoval na St. Bartolomew's Medical College v Londýně, kde se specializoval na dětské lékařství a v roce 1923 nastoupil do Paddington Green Children's Hospital, kde pracoval téměř 40 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1961.

Winnicottova dráha byla zpočátku spojena s okruhem lidí kolem Melanie Kleinové. V roce 1923 vstoupil do deset let trvající analýzy u Jamese Stracheyho, přímého žáka a dvorního Freudova překladatele (Standard Edition), který se navíc podílel na příchodu Kleinové do Londýna. Druhou analýzu podstoupil v letech 1936-1941 u Joan Rivierové, blízké spolupracovnice Kleinové. Právě Kleinová byla jeho supervizorkou, on sám se v letech 1941-1943 stal jedním z pěti kleiniánských tréninkových analytiků, účastnil se rovněž „Controversial Discussions“.2 Od počátku 50. let je však již nahlížen jako člen „Middle Group“, později nazvané Nezávislí.

V naší Revue uvádíme poprvé do českého písemnictví dva významné články: Hate in the Countertransference z let 1947/49 a The Capacity to Be Alone z roku 1958. O