Existuje protipřenos - nejen vůči jednotlivým pacientům, ale i vůči samotnému procesu psychoanalýzy. Analytický proces je sporné téma. Neshody ohledně jeho charakteru mohou pramenit z názoru, který jej pojímá jako jednotný pojem, jenž by měl mít jednu definici, zatímco ve skutečnosti má více významů. Je zapotřebí, aby analytik při naslouchání volným asociacím pacienta měl vlastní volné asociace; tato potřeba s sebou zároveň nese odpor vůči analytickému procesu u analytika i pacienta. Autor uvádí příklady sebeanalýzy, kterou toto vyžaduje. K nejdůležitějším událostem v niterném světě pacienta i analytika dochází na hranici mezi vědomím a nevědomím; povaha analytikových intervencí závisí na míře artikulace těchto událostí v jeho vědomí. Terapeutická kvalita analytikova zabývání se pacientem závisí na tom, nakolik je pro analytika osvobozující a oživující protipřenos vůči analytickému procesu.