You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
André Green je autor, kterého netřeba odbornému publiku představovat. Jeho kniha Illusions and Disillusions of Psychoanalytic Work je nejspíše poslední velkou publikací, která vyšla anglicky před jeho smrtí. V úvodním poděkování tento velký francouzský analytik mimo jiné zmiňuje - vedle Sigmunda Freuda - také Jacquese Lacana, Donalda W. Winnicotta a Wilfreda R. Biona - tedy autory, kteří ovlivnili jeho myšlení. Tato kniha je v mnohém odlišná od všech předchozích. Už název napovídá, že autor se ohlíží zpět, bilancuje svoji více jak padesátiletou psychoanalytickou praxi, která nebyla vždy korunována terapeutickými úspěchy. Úvodní esej je věnován Marilyn Monroe a jejímu analytickému léčení u Ralpha Greensona. Monroe je exemplárním příkladem neúspěšné psychoanalytické léčby. Než se Green začne věnovat klinickým případům (část II), musí pozorný čtenář projít obsáhlou teoretickou část (část I). Green se podobně jako kdysi stárnoucí Freud zabývá překážkami v psychoanalytické terapii, z nichž v popředí nepochybně stojí narůstající počet pacientů s narcistickými a k identitě se vztahujícími patologiemi, hraničními poruchami, zatímco neurózy jsou stále více léčeny vsedě a v nízkofrekvenčních psychoterapiích, které nezřídka provádějí i psychoanalytici. Téma neúspěšných psychoanalýz je v literatuře málo zastoupeno a místo toho jsme spíše byli svědky idealizace psychoanalýzy.
Green čtenáře krátce provádí dějinami francouzské psychoanalýzy (1. kapitola) a lacanovským myšlením (2. kapitola), neboť sám byl v mládí Lacanem ovlivněn. V dalších kapitolách se Green zabývá uspořádáním, volnými asociacemi, analytickou asociativní řečí, připomíná „prázdnou řeč“ (Lacan) a plnou řeč podle toho, zda se řeč odhaluje nebo přibližuje k „centru“. Jinou kategorií je tzv. Entstellung - distorze řeči (4. kapitola), na niž upozornil Freud v souvislosti s distorzí vyprávění události nebo konstrukce historie u hysterie. Každé vyprávění je tendenční a tudíž zkreslené, není tedy žádné objektivity. V dalš