O bezprostřednosti nevědomé pravdy: Pochopení pojmu „tady a teď“ podle Betty Josephové skrze porovnání s jinými názory v rámci kleiniánského myšlení i mimo ně

Psychoanalýza zdůrazňuje, že při objevení psychické pravdy není zapotřebí abstraktní nebo odtažitá znalost, ale spíše je nutné bezprostřední setkání s ní. Autorka v této práci zkoumá význam této bezprostřednosti skrze rozbor pojmu Betty Josephové „tady a teď“. Ukazuje, jak tento pojem rozvíjí myšlenkový odkaz, který započal Freud a na nějž navázala Kleinová: jde o bezprostřednost nevědomé pravdy, jež se liší od jiných analytických formulací tohoto výrazu. Autorka vyzdvihuje jedinečný přínos Betty Josephové a podrobně rozebírá, čím se v rámci kleiniánského myšlení vyznačuje. Činí tak částečně porovnáním s klinickým přístupem Hanny Segalové, jejíž soustředění na nevědomé fantazie má stejné základy. Autorka poukazuje na rozdíly mezi Josephovou a Segalovou a na jejich význam, který dosud nebyl v analytické literatuře dostatečně prozkoumán. Zastává názor, že nahlížení těchto rozdílů v kontextu sdíleného pohledu na úlohu nevědomé pravdy v analytickém procesu obohacuje naše chápání komplexnosti kleiniánského myšlení a významu pravdy v psychoanalýze. Dále toto chápání rozvíjí, když upozorňuje, že výraz „tady a teď“ v analytické literatuře mnohdy odkazuje na něco úplně odlišného, než je to, o čem hovoří Josephová, a toto odlišné chápání je založeno na zcela protichůdném pohledu.