You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Sborník věnovaný tématu přenosu a protipřenosu v současné psychoanalýze představilo nakladatelství Routledge během 48. Mezinárodního psychoanalytického kongresu v Praze. Hlavním editorem, který během kongresu knihu také podepisoval, je Robert Oelsner, tréninkový psychoanalytik a supervizor Northwestern Psychoanalytic Society v Seattlu, člen Psychoanalytického institutu v Severní Kalifornii a Centra pro psychoanalýzu v San Franciscu. Robert Oelsner, původem německý Žid, vyrůstal v Buenos Aires, kde absolvoval svůj psychoanalytický výcvik. Proto nepřekvapuje, když v tomto sborníku navazuje na pionýrské dílo Heinricha Rackera, který vedl Psychoanalytický institut Argentinské psychoanalytické asociace a jehož práce o protipřenosu pronikly významným způsobem do uvažování mnoha současných analytiků.
Celkem sedmnáct prací od psychoanalytiků zastávajících různá teoretická východiska potvrzuje, že téma přenosu a protipřenosu, jak se s ním setkáváme ve své každodenní psychoanalytické praxi, je nevyčerpatelné. Tak nám ostatně protipřenos uvádí již Freud ve své klasické práci z roku 1912.
Každý z prezentovaných autorů představuje svůj způsob práce a své porozumění těm kvalitám ve své mysli, které přispívají k transformaci analytika i pacienta uvnitř analytického pole. Přenos a protipřenos nejsou pouze fixními teoretickými koncepty, ale stále se proměňujícími stavy mysli, které vyzývají k hlubšímu propracování a novým pohledům. Sborník přináší práce analytiků z různých koutů světa, což splňuje záměr editora podnítit vzájemný dialog mezi analytiky a dát příležitost k naslouchání jejich rozdílným zkušenostem a teoretickým východiskům. Autoři z Evropy, Latinské Ameriky i Severní Ameriky představují svou konceptualizaci přenosových a protipřenosových fenoménů na základě bohatých a klinickými ukázkami ilustrovaných zkušeností. Tak nám čtenářům dávají nahlédnout do své mysli, abychom nejen promýšleli, ale i procítili jejich způsob uvažování.
Robert Oelsner ve svém úvodu přiznává, že zámě