You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Kniha představuje unikátní soubor prací kleiniánských psychoanalytiků. Ve sborníku se jako s přispěvateli setkáme s řadou zvučných jmen kleiniánské psychoanalýzy jako například John Steiner, Hanna Segalová, Salomon Resnik, Elizabeth Bott Spilliusová, Robert D. Hinshelwood. Kniha reprezentuje dohromady ucelené myšlenkové dílo, které se zabývá ne toliko psychodynamikou pacientů s psychotickými potížemi, ale zejména psychotickými procesy, se kterými se můžeme setkat v různých kontextech terapeutických upořádání včetně institucí, zařízení a organizací určených pro léčbu pacientů s psychózou, ať již jde o individuální terapeutický formát, párovou terapii, malou a velkou skupinu, psychiatrickou nemocnici či léčebnu s přesahem do širšího sociálního prostředí.
Jak název knížky navozuje, „žít na hranici“ znamená pro lidi s psycho tickými zkušenostmi ocitat se na útesu a mít kdykoliv pocit, že se jejich život může katastroficky zhroutit. Taková vnitřní situace výrazně ovlivňuje všechny ostatní, kteří se s těmito pacienty dostávají do kontaktu - členy rodiny, ošetřující personál, terapeutický tým či celou zdravotnickou organizaci. Pro všechny tyto významné osoby či skupiny, které jsou ve významném vztahu k pacientovi, je sjednocujícím nejpotřebnějším prvkem péče schopnost kontejnování, pochopení a ozřejmování významu toho, co se za psychotickým procesem odehrává. Kontejování si můžeme představit tak trochu jako „ruskou babušku“ s jednotlivými potřebnými vrstvami pro pacienta (člen rodiny, ošetřovatel, tým), které se skládají jedna na druhou. A kniha si klade za úkol probrat se právě těmito jednotlivými vrstvami a soustředit se na ty klinické zkušenosti, které mohou vést nejlépe k psychické změně pacienta.
Hned zkraje knihy Hanna Segalová pojednává o psychoanalytickém přístupu k psychotickému pacientovi. Upozorňuje zejména na problematický účinek interpretací, které mohou být pacientem vnímány konkrétním způsobem jako nepřátelské akce vlivem „násilného“ přenosu a projektivní iden