Článek popisuje první hodinu psychoanalyticky orientované párové terapie, v níž terapeutka bere v úvahu nejen vědomé, ale též možné nevědomé procesy v každém z účastníků a v interakcích mezi nimi. Zamýšlí se, pokud je to možné během první hodiny, nad protipřenosovým rozměrem sdělovaného materiálu. Komunikaci mezi manželi a jejich interakci s terapeutem se snaží držet prostřednictvím porozumění jejich vzájemnému trápení. Věří, že empatické nastavení umožní páru cítit se v terapeutickém procesu bezpečně a poskytované interpretace umožní klientům rozhodnout se pro další pokračování v práci na jejich vztahu.