You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Kniha Přehled psychodynamiky s podtitulem Funkce psychických poruch německého psychoanalytika a psychiatra řeckého původu Stavrose Mentzose částečně navazuje a obsáhleji rozvíjí témata uvedená v jeho u nás už dobře známé knize Rozumíme sami sobě. Autor konfrontuje klasické popisné diagnostické psychiatrické systémy, orientované především na využití typických symptomů k přesné diagnóze psychické poruchy, se současnými znalostmi psychodynamických procesů na pozadí převratných poznatků neurobiologického výzkumu z posledních dvaceti let. Akceptuje potřebnost systémů ICD 10 a DSM IV, ale zároveň je považuje z hlediska porozumění průběhu nemoci a její následné léčby za nedostatečné a zdůrazňuje význam vnímání duševní poruchy jako funkčního obrazce, v jehož centru stojí intrapsychický konflikt a způsob jeho zpracování.
Obrannými mechanismy a mody zpracování konfliktů a traumat, nejvýznamnějšími psychoanalytickými koncepcemi, procesem symbolizace a mentalizace a psychodynamikou snů se zabývá v prvním díle své knihy s názvem Obecná psychodynamika.
Druhý díl, Speciální psychodynamika, přináší psychodynamické pohledy na jednotlivé psychické poruchy - hysterii, obsedantní neurózu, fobii, depresi, poruchy osobnosti, závislost, perverze, psychosomatická onemocnění a psychózy. Autor navrhuje nahradit pojem neuróza specifickým typem neurotického zpracování konfliktu a traumatu. Namísto toho užívá modus trojdimenzionální diagnostikou, která si všímá obran a kompenzací poruchy, typu zpracování konfliktu a traumatu a zralosti celkové organizace osobnosti. Mentzos považuje modus z klinického hlediska za přesnější a flexibilnější a všechny uvedené psychické poruchy vysvětluje s jeho pomocí.
Třetím dílem knihy s poněkud komplikovanějším názvem Zdůvodnění nově zavedených modifikovaných konceptů se nenechte odradit. Zde autor velmi srozumitelným jazykem shrnuje, diskutuje, zdůvodňuje a srovnává své nové psychodynamické koncepty s ostatními příbuznými alternativními nebo zcela opačnými hypotéz