You do not currently have permission to view the full text for this document. Please sign in to an account with an active subscription or contact support.
Jedním z nejstarších výsledků Ferencziho empirického bádání bylo v roce 1919 jeho začlenění protipřenosu coby nevyhnutelného nástroje během psychoanalytického procesu. Založil psychoanalýzu vycházející z úplného vztahu a autentičtější a reflektovanější spolupráci s pacientem spočívající na oboustranné komunikaci. Vytvořil systém vícesměrných procesů intrapsychických a interpersonálních prvků mezi pacientem a analytikem. Věnoval se vztahové dynamice založené na důvěře a prohlubující psychoanalytický proces. článek rozpracovává vývoj protipřenosu až do období, kdy jej přijala psychoanalytická komunita počátkem padesátých let minulého století a také představuje přenosově-protipřenosovou dynamiku ve světle objektních vztahů a teorií attachmentu. Autorka sdílí svoji zkušenost jak použít protipřenos v procesu léčby a ilustruje ji pomocí kazuistických vinět.