Editorial

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

předkládáme vám číslo Revue volně věnované tématu úzkosti a strachu ve skupině. Chceme tak především přinést hlavní příspěvky z mezinárodní Letní školy skupinové analýzy, která se konala v červenci 2015 v Praze pod titulem „Kdo se bojí skupiny?”. Šlo o akci spolupořádanou skupinovou sekcí ČSPAP a GASI - Group Analytic Society International. Letní škola byla druhou akcí, kterou GASI iniciovala (první se konala v roce v Bělehradě), a na její organizaci se podíleli především Regine Scholz a David Glyn za GASI a tým skupinové sekce ČSPAP. Účastnilo se přes padesát kolegů zhruba ze dvou třetin ze zahraničí a z jedné třetiny z ČR. Významná byla účast řady našich i zahraničních kandidátů. Úspěch akce podnítil české organizátory k tomu, aby letos v červnu uskutečnili její volné „domácí” pokračování „Jak zažít a přežít skupinu” a další se chystá na příští rok.

S názvem Letní školy „Kdo se bojí skupiny?” přišla jako první Marie Hošková (vedle Heleny Klímové hlavní organizátorka akce). Nikdo - zřejmě ani ona - netušil, jaké hloubky dosáhne úzkost v závěrečné části přípravy, když se projevila její nemoc, které několik dnů před začátkem akce Marie podlehla. Akce traumatizovaná touto událostí přinesla ve svém mnohovrstevném formátu (malé experienciální skupiny, přednášky, diskusní skupiny, supervize, velké skupiny) příležitost vyslovit a prožít tuto zásadní ztrátu, stejně jako prozkoumat a snad i nastartovat proces odtruchlení.

Dana Holubová se ve svém příspěvku k Letní škole vrací a přináší hlubší reflexi dění na škole samotné a kontextu, který ji provázel. Prožitky a zkušenosti autorky výmluvně ilustrují tu zásadní a nevyhnutelnou komunikaci individuálních a skupinových dějů, která se odehrává při každém skupinovém setkání. Výstižně je to shrnuto v názvu příspěvku, který odhaluje základní dilema - jsme víc „traumatizováni” strachem z příslušnosti ke skupině či tím, že bychom do ní nepatřili?

Přednášky z Letní školy doplňujeme dalšími texty, které s