Skupinová dynamika - přehled1

Group Dynamics - Re-View

Freud2 využil své psychoanalytické zkušenosti, aby se pokusil objasnit některé nejasnosti, které ve studiích lidské skupiny odhalili Le Bon, McDougall a ostatní. Navrhuji, abychom rozebrali dopad moderních poznatků psychoanalýzy na tuto problematiku, zvláště těch, které mají spojitost s dílem Melanie Kleinové. Kleinová prokázala, že na samotném počátku života je jednotlivec v kontaktu s prsem a v důsledku rychlého rozšíření primitivního uvědomění rovněž s rodinnou skupinou. Dále prokázala, že povaha tohoto kontaktu vykazuje specifické vlastnosti, jež jsou zásadně důležité pro vývoj jednotlivce i pro plnější pochopení mechanismů, které již se svou intuitivní genialitou demonstroval Freud.

Rád bych předvedl, že dospělý se v kontaktu se složitostmi života ve skupině uchyluje, v jakési těžké regresi, k mechanismům, které Melanie Kleinová (, 1946, česky 2005) popsala jako typické pro nejranější fáze duševního života. Dospělý musí navázat kontakt s emočním životem skupiny, v níž žije. Tento úkol mu připadá stejně nelehký, jako se kojenci jeví vztah s prsem, a nesplnění požadavků tohoto úkolu se projevuje v regresi. Zásadní součástí regrese je přesvědčení, že skupina existuje jako něco odlišného od seskupení jednotlivců, a že předpokládaná skupina má rysy, které jí jednotlivec přisuzuje. Jednotlivec přikládá význam fantazii, že skupina existuje, v důsledku skutečnosti, že při regresi u něj dochází k „zmizení vlastní osobnosti” (Freud, 1921, s. 9, česky 1999, s. 66), nerozlišitelnému od depersonalizace, a z tohoto důvodu fantazie zastírá vnímání, že seskupení se skládá z jednotlivců. Z toho vyplývá, že jestliže pozorovatel považuje skupinu za existující, jednotlivci, z nichž se skládá, museli prožívat tuto regresi. A naopak, jestliže jednotlivce tvořící „skupinu” (toto slovo zde znamená seskupení jednotlivců, kteří se všichni nacházejí ve stejném stavu regrese) začne ohrožovat uvědomění individuální zvláštnosti, skupina se ocitá v em